V posledních dnech jsou veřejné sdělovací prostředky zaměstnané kauzou konkurzu H-systému.
Vyjádřili se jak právní experti, tak politici včetně premiéra i prezidenta, ale také špičky justice.
Jejich vyjádření mají společného jmenovatele v názoru, že není v současné době akceptovatelné, aby se na základě soudního rozhodnutí muselo vystěhovat 60 rodin ze svých bytů. V čem se stanoviska liší, jsou návrhy na způsob řešení a pojmenování příčin vzniku tohoto zapeklitého problému. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivá vyjádření, cítíme určitou bezradnost v tom, co se má udělat, zastřenou často nereálnými návrhy či zástupným označením viníků.
V InsolCentru se posledních devět let zabýváme výzkumem dat z insolvenčních řízení, tedy i konkurzů. Zkusme se proto podívat na případ z pohledu čísel a navíc také z hlediska pětadvacetileté praxe konkurzních správců. Známe-li detailně interní podmínky konkurzních řízení, a přidáme-li k tomu analýzu vnitřních dat z podnikatelských insolvencí dospíváme k jednoznačnému závěru: Konkurzy jsou odvrácenou tváří české společnosti a ukazují nám v plné nahotě, jaké má stát problémy a jak si s nimi neumí poradit.
Nejdůležitější problém je převaha byrokracie a ztráta smyslu pro zachování selského rozumu.
Jak v soudních řízeních, tak ve způsobu řízení veřejné správy či dokonce i v politickém rozhodování převažují prvky formalismu, procesní byrokracie a alibismu. Jednotlivec, který by chtěl jít pouze po podstatě věci, nemá proti formalismu nejmenší šanci.
Ukažme si to na přístupu finančních úřadů k insolvenčním řízením. Zatímco v jiných případech honí daňové subjekty již jen při podezření na možné nezaplacení daně, prokazatelné dlužníky nechávají v době před rozhodnutím o úpadku klidně vyvádět majetek. Ačkoli mohou z daňových přiznání a účetních závěrek vědět, že se majetek ztrácí, návrhy na konkurz nepodávají. Také v průběhu konkurzních řízení jsou pasivní a odmítají účast ve věřitelských výborech. A to je jen jedna z ukázek špatného přístupu státu.
Z případu H-systému je vidět, že v průběhu celého dlouhého konkurzního řízení převládal formalismus bez ohledu na logiku věci. Původní majetek úpadce se zašantročil, aniž by byl nalezen a navrácen zpět. Teď se každý aktér v procesu zaštiťuje právními předpisy, ale celkový výsledek je velmi tristní. Jisté je, že lidé nezískají zpět vynaložené prostředky a navíc budou mít pocit oprávněné nespravedlnosti.
Formální přístupy justice a státních orgánů jsou živnou půdou pro šejdíře a podvodníky, kteří umí byrokracii skvěle využít pro své machinace. Odpověď na otázku uvedenou v názvu článku si proto zodpovězme každý sám. Autorka zakončí tento příspěvek provokativním mottem: ” Tento stát není pro slušné, vítězí šmejdi.”
Publikováno: Právní zpravodaj, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, č. 352, 8/2018
