InsolCentrum se zúčastnilo s příspěvkem na mezinárodní konferenci pořádané VŠE v Praze – Faktory prosperity podniků v lokálním a globálním prostředí optikou roku 2013.
Osobní majetková odpovědnost významně ovlivňuje výsledky podnikání
Personal financial liability has a significant impact on business results
Autorka: Jarmila Veselá
ABSTRAKT
Příspěvek je zaměřen na posouzení vlivu osobní majetkové odpovědnosti na jednání podnikatelských subjektů. Vychází z ekonomických výstupů analýzy českého insolvenčního rejstříku provedených společností InsolCentrum. Příspěvek porovnává vybrané ukazatele dvou kategorií subjektů podnikatelské sféry – právnických osob a fyzických osob podnikatelů. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že fyzické osoby – podnikatelé odpovídají za závazky celým svým majetkem, zatímco právnické osoby – s některými výjimkami – odpovídají v omezeném rozsahu. Z ukazatelů vyplývá, že fyzická osoba – podnikatel, která nesprávným rozhodnutím může způsobit ztrátu veškerého svého majetku, je mnohem odpovědnější při svém podnikání. Z 100 000 registrovaných podnikatelských subjektů skončí v úpadku 165 právnických osob a pouze 5 fyzických osob podnikatelů. Z konkursních řízení získají věřitelé u právnických osob zpět 4,8 % z hodnoty své pohledávky, přičemž u fyzických osob činí jejich uspokojení 15,5 %.
Klíčová slova: právnické osoby; fyzické osoby podnikatelé; insolvenční řízení; konkurs; osobní majetková odpovědnost; uspokojení věřitelů.
ABSTRACT
This paper focuses on assessing the impact of personal financial liability on conduct of business entities. It is based on economic outcomes of the analysis of the Czech Insolvency Register performed by the company InsolCentrum. The paper compares selected indicators of the two categories of the business sphere – legal entities and individual entrepreneurs. The main difference between them consists in the fact that individual entrepreneurs are liable for debts with all their property, whereas legal entities – with some exceptions – are liable to a limited extent only. Indicators show that an individual entrepreneur whose wrong decision can result in the loss of all his property is much more responsible in his business conduct. Out of 100,000 registered business entities, a total of 165 legal entities go bankrupt, but only 5 individual entrepreneurs. Creditors recover 4.8% of the value of their receivable from legal entities in bankruptcy proceedings, whereas creditors’ satisfaction in bankruptcy proceedings against individual entrepreneurs is at 15.5%.
Keywords: legal entities; individual entrepreneurs; insolvency proceedings; bankruptcy; personal financial liability; satisfaction of creditors
_____________
# Příspěvek je vytvořen jako dílčí výstup z analýzy ekonomických dat insolvenčního rejstříku zpracovaných společností InsolCentrum, s.r.o.
*JUDr. Jarmila Veselá, jednatelka spol. InsolCentrum, s.r.o., advokátka, konkursní správkyně, členka představenstva Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR
Úvod
Příspěvek se zabývá posouzením vlivu osobní majetkové odpovědnosti na výsledky hospodaření podnikatelských subjektů v České republice. V příspěvku jsou porovnány vybrané majetkové ukazatele fyzických a právnických osob, jejichž hospodaření skončilo insolvenčním řízením řešeným konkursem. Údaje byly získány z veřejných zdrojů a z analýzy společnosti InsolCentrum.
S podnikáním fyzických osob podnikatelů – je podle české právní úpravy spojena jejich osobní majetková odpovědnost, což znamená, že osoby ručí za vzniklé závazky celým svým majetkem. Právnické osoby – s výjimkou veřejné obchodní a komanditní společnosti – ručí za své závazky v omezeném rozsahu, který vychází z úpravy uvedené v obchodním zákoníku.
Cílem příspěvku je zjistit, zda institut ručení osobním majetkem za podnikatelská rozhodnutí ovlivňuje chování podnikatelských subjektů a má vliv na jejich ekonomické výsledky. Při hodnocení jsme vycházeli z analýzy spol. InsolCentrum, s.r.o., která se týkala právnických a fyzických osob podnikatelů v ČR, jejichž konkurs skončil v roce 2011. Analýza byla provedena na základě výstupů z insolvenčního rejstříku a postihla všechny subjekty – nejedná se o výběrová šetření, nýbrž o úplná data. Při poměřování výstupů analýzy ekonomických výsledků ve vztahu k osobní majetkové odpovědnosti jsme mohli pro zjednodušení hodnotit na jedné straně fyzické osoby a na druhé straně právnické osoby. V roce 2011 totiž nebylo ukončeno žádné insolvenční řízení týkající se veřejné obchodní nebo komanditní společnosti.
Počty podnikatelských subjektů v České republice
Při zjišťování množství a druhů podnikatelských subjektů působících v České republice můžeme orientačně vycházet z údajů Českého statistického úřadu. Průměrná doba trvání insolvenčního řízení u konkursů podnikatelských subjektů činí 18 měsíců. Ke konkursům ukončeným v roce 2011 jsme proto zvolili údaje Českého statistického úřadu za 1. čtvrtletí r. 2010.
Počty ekonomických subjektů
Zdroj: Český statistický úřad, Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle územního členění a vybraných právních forem, stav k 31.3.2010
Z údajů ČSÚ vyplývá, že k datu 31.3.2010 bylo v České republice registrováno celkem 2 585 078 ekonomických subjektů, z čehož 1 848 184 tvořili soukromí podnikatelé, 334 863 obchodní společnosti, 15 697 družstva, 405 státní podniky a zbývající počet nebyl v tabulce ČSÚ uveden ani specifikován.
Již první náhled na údaje o registrovaných ekonomických subjektech ukazuje zajímavé zjištění, že v České republice s jejími 10 mil. občany je veřejně registrován čtvrtinový počet ekonomických subjektů – více než 2,5 milionu. Poměr fyzických a právnických osob podle uvedené tabulky ČSÚ činí 84 % fyzických osob a 16 % právnických osob.
Registr ekonomických subjektů (dále jen RES), který pořizuje ČSÚ, je veřejným seznamem vedeným podle zákona o státní statistické službě. Tento registr má pouze evidenční význam a nevypovídá o počtech reálně podnikajících ekonomických subjektů. Velké množství registrovaných živnostníků i obchodních společností jsou ve skutečnosti nepodnikající, pouze formálně registrované subjekty. Navíc značná část registrovaných fyzických osob podnikatelů nemá podnikání jak svoji hlavní činnost, přesto je lze pro potřeby tohoto příspěvku zvažovat.
Uváděné údaje RES však nesporně vypovídají o tendenci významně vyšších počtů podnikajících fyzických osob v porovnání s počty právnických osob. Zjednodušeně lze uvést, že v České republice podniká 5x více fyzických než právnických osob.
V další části textu se budeme věnovat porovnání výsledků podnikání fyzických a právnických osob v etapě, kdy bylo jejich hospodaření neúspěšné a subjekty se ocitly v insolvenčním řízení.
Posouzení fáze – kdy se ocitnou podnikatelské subjekty v úpadku řešeném konkursem
Struktura dlužníků v konkursu
V předchozí kapitole jsme uváděli, že podle RES bylo k datu 31.3.2010 v České republice 5 x více registrovaných fyzických osob oproti právnickým osobám. Data z insolvenčního rejstříku u řízení skončených v roce 2011 ukazují, jak velké procento právnických osob a fyzických osob podnikatelů skončilo úpadkem v insolvenčním řízení. Z analýzy spol. InsolCentrum, s.r.o., vycházejí následující údaje.
Ukončené konkursy v roce 2011
Zdroj: Analýza ekonomických výstupů insolvenčních řízení za rok 2011, InsolCentrum
Z počtu konkursů je zřejmé, že fyzické osoby podnikatelé tvoří významně menší část konkursního spektra. Platí obrácený poměr oproti počtům formálně registrovaných subjektů, neboť ukončených konkursních řízení právnických osob za rok 2011 je zhruba 6 x více než konkursů fyzických osob podnikatelů.
Porovnání počtů registrovaných subjektů a subjektů v konkursu
*počet ukončených konkursů připadajících na 100 000 registrovaných subjektů
Zdroj: RES – registr ekonomických subjektů k 31.3.2010, ČSÚ
IR – data z insolvenčního rejstříku, InsolCentrum
* – výpočty související s analýzou IR, InsolCentrum
Při pohledu na tabulku porovnávající počty registrovaných subjektů a počty subjektů v konkursu vynikne velký rozdíl mezi úspěšností podnikání fyzických osob oproti právnickým osobám. Z 100 000 registrovaných subjektů skončí konkursem pouze 5 podnikatelů oproti 165 právnickým osobám.
Struktura a výše dluhů
V této kapitole se budeme zabývat hodnocením ekonomického stavu právnických a fyzických osob, které se ocitly v úpadku, a to z hlediska výše a skladby jejich dluhů.
Porovnání výše dluhů právnických a fyzických osob při soudním zjištění úpadku – konkursy
Zdroj: Analýza IR za r. 2011, InsolCentrum
Údaje o výši dluhů uvedené v tabulce potvrzují, že i v celkové hodnotě dluhy právnických osob výrazně převyšují dluhy individuálních podnikatelů. Na dluzích vzniklých z podnikání, které byly zjištěny v konkursních řízení ukončených v roce 2011, se podílejí právnické osoby 88 %.
Průměrná výše dluhů připadající na 1 subjekt
Zdroj: Analýza IR za rok 2011, InsolCentrum
Parametr průměrné výše dluhů připadajících na jeden subjekt se u právnických a fyzických osob příliš neodlišuje, přesto mají fyzické osoby průměrnou hodnotu mírně nižší. Z údajů lze vyvodit, že jak právnické tak fyzické osoby nechají dospět svoji hospodářskou situaci do značného finančního rizika. Průměrná výše dluhů v řádech milionů s přihlédnutím ke stavu aktiv, který bude popsán v další části tohoto příspěvku, svědčí v mnoha případech o nezodpovědnosti jednajících.
Skladba dluhů se liší u každého jednotlivého podnikatelského subjektu, přesto však se vyskytuje jeden druh dluhů společný pro mnoho insolvenčních případů. Jedná se o dluhy vůči státu, do kterých byly pro potřeby analýzy zahrnuty spol. InsolCentrum dluhy vůči finančním úřadům, orgánům správy sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám a celním úřadům. Dluhy vůči úřadům práce jsou evidovány samostatně.
Dluhy vůči státu
Zdroj: Analýza IR za rok 2011, InsolCentrum
Z vyhodnocení údajů v tabulce vyplývá, že z celkových dluhů podnikatelské sféry dluží právnické osoby státu 86,7 % z celkové výše dluhů, zatímco individuální podnikatelé pouze 13,3 %.
Stav majetku a ceny při prodejích
Pro potřeby tohoto příspěvku se budeme zabývat hodnotou majetku tak, jak vychází z ceny dosažených při prodejích v rámci insolvenčního řízení. Pomineme hodnoty, které uvádí dlužníci v rámci své součinnosti na počátku insolvenčního řízení, protože tyto údaje jsou velmi nadhodnocené. K oceňování majetku insolvenčními správci uvádíme, že i jejich hodnoty se pohybují vysoko nad dosaženou tržní cenu u právnických osob se prodá majetek za 38 % původního ocenění insolvenčním správcem, u fyzických osob dosahují realizované prodejní ceny 70 % původního ocenění.
Porovnání dluhů zjištěných v insolvenčním řízení a dosažené ceny prodaného majetku
Zdroj: Analýza IR za rok 2011, InsolCentrum
Při hodnocení údajů z tabulky porovnávající výši dluhů a hodnotu majetku, který zůstal na jejich krytí, se dostáváme k závažnému tématu. Podnikatelské subjekty, které se ocitly v insolvenčním řízení, zcela zanedbaly základní pravidlo řádného hospodaření – rovnováhu mezi aktivy a pasivy. Z dat vyplývá, že subjekty nejenom, že se ocitly v platební neschopnosti, ale zjevně byly některé z nich předluženy. Fyzické osoby – podnikatelé vycházejí z hodnocení o trochu příznivěji – jejich dluhy jsou z 15,9 % kryty hodnotou majetku, zatímco právnické osoby vykazují absolutní nedostatek bonitních aktiv. Zpracovatelé příspěvku jsou si vědomi, že prodeje majetku v insolvenčních řízeních jsou prodeje v tísni za snížené ceny, přesto však celková hodnota zbytkového majetku ve výši 7,6 % nominální hodnoty dluhů je ekonomicky i právně nepřijatelná.
Korektně je třeba uvést, že do aktiv majetkové podstaty náleží nejenom částky z prodeje majetku, ale také různé jiné příjmy, např. – úroky, nájmy, příjmy z provozování podniku získané v průběhu insolvenčního řízení. Tyto jiné příjmy však nemohou hodnotově ovlivnit nepříznivou bilanci mezi pasivy (dluhy) a aktivy (majetkovou podstatou). U právnických osob činí jiné příjmy svojí výší pouze 2,2 % z celkové výše dluhů, u fyzických osob podnikatelů se jedná dokonce pouze o 1,9 %.
Jenom pro ilustraci dále zmiňujeme všeobecně známý fakt, že významnou část prodávané majetkové podstaty tvoří nemovitosti. U právnických osob činí podíl prodávaných nemovitostí 51 % z celkové částky za prodej majetku, u fyzických osob podnikatelů tvoří nemovitosti téměř celou majetkovou podstatu tj. 94 %.
Definitivní výsledky insolvenčních řízení
Po skončení insolvenčního řízení lze při práci s daty získanými z insolvenčního rejstříku zhodnotit ekonomické dopady insolvence podnikatelských subjektů na věřitele. S přijetím insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. spojovala odborná i laická veřejnost velké očekávání rychlejších, transparentnějších a ekonomicky efektivnějších úpadkových řízení.
V České republice nejsou vedeny oficiální statistiky o insolvenčních řízeních. Pouze sporadicky je možno objevit v literatuře, odborných článcích či výstupech českých i zahraničních institucí data o insolvenčních řízení v ČR. Zmíníme-li např. mezinárodní statistické údaje uváděné World Bank, pak údaj o výši uspokojení věřitelů ve výši 56 % v České republice za rok 2011 vzbuzuje pochyby téměř všech insolvenčních expertů. Reakce odborné veřejnosti na naprostý nedostatek relevantních dat týkajících se insolvenčních procesů vedla ke vzniku prvních výzkumných zjištění (např. v rámci VŠE v Praze) i ke komplexní analýze dat insolvenčního rejstříku za rok 2011 pořízených spol. InsolCentrum.
Údaje, které jsou získávány jako výstupy výzkumného projektu na Vysoké škole ekonomické v Praze a publikovány v odborných článcích (Jaroslav Schönfeld, Luboš Smrčka, Tomáš Malý) již reálně zobrazují některé výstupy z insolvenčních řízení zahájených po roce 2008. V literatuře je také možno najít řadu článků obsahujících údaje o reorganizacích, jejichž autorem je Tomáš Richter.
Pro účely tohoto příspěvku budeme z analýzy spol. InsolCentrum vybírat výstupy hodnotící konečné uspokojení věřitelů z konkursních řízení ukončených v roce 2011.
Uspokojení věřitelů z ukončených konkursních řízení r. 2011
Zdroj: Analýza IR za rok 2011, InsolCentrum
Výsledky ukazují, že věřitelé ze svých půjčených finančních prostředků nebo poskytnutého jiného plnění získají na základě rozvrhového usnesení v průměru 6,1 % z původní nominální hodnoty. Z porovnání právnických a fyzických osob podnikatelů je opět zjevná větší úspěšnost fyzických osob podnikatelů, neboť prostřednictvím insolvenčního řízení vrací svým věřitelům 15,5 % z hodnoty jejich pohledávek. Výsledek návratnosti u právnických osob 4,8 % je velmi nízký a zavdává důvod k úvahám o legálnosti postupu jednajících právnických osob a smysluplnosti insolvenčních řízení. Výsledky jsou v zásadním rozporu s hodnotou uváděnou o České republice v dokumentech World Bank s uspokojením věřitelů ve výši 56 %.
V dalším textu se budeme zkráceně věnovat některým vybraným ukazatelům. Porovnáme, jak je oproti průměrnému věřiteli uspokojen stát, jehož orgány mají vůči dlužníkům mimořádné pravomoci k výkonu rozhodnutí a zajištění majetku.
Uspokojení státu
Zdroj: Analýza IR za rok 2011, InsolCentrum
Z této tabulky a tabulek uvedených v předchozím textu vyplývá, že stát navzdory svému výjimečnému postavení dosahuje horších výsledků než ostatní věřitelé. Z porovnání právnických a fyzických osob podnikatelů vycházejí opět lépe individuální podnikatelé, z jejichž konkursních řízení získal stát 6,7 % hodnoty celkových dluhů, zatímco z konkursů právnických osob byl stát uspokojen ve výši 1,6 %.
Důvodem rozdílu mezi právnickými a fyzickými osobami podnikateli je také postup, který volí stát při zajišťování svých pohledávek. Zatímco u právnických osob stát zajistí svými rozhodnutími (a tím je při prodeji majetku z výnosu přednostně uspokojen) pouze 5 % majetku dlužníků, u fyzických osob je zajištěno 32 % majetku.
Podle názoru zpracovatelů tohoto příspěvku se však nejedná o tvrdší postup státu vůči fyzickým osobám podnikatelů. Příčina je dána strukturou majetkové podstaty fyzických osob podnikatelů tvořené z 94 % nemovitostmi. Zajišťování nemovitostí patří mezi všeobecně známé právní instituty se zavedenými procedurami, které často používají jak orgány státní správy, tak i soukromá sféra. Zajišťování jiných forem majetku je méně časté a nedosahuje efektivity výnosů ze zajištěných nemovitostí.
Poslední posuzovaný parametr se bude týkat situace, kdy konkursní řízení bylo zrušeno pro nedostatek majetku a přihlášení věřitelé se zjištěnými pohledávkami (včetně zajištěných věřitelů) nebyli uspokojeni vůbec. U konkursů právnických osob k této nepříznivé variantě docházelo v řízení ukončených v roce 2011 velmi často – v 66,5 % případů. U fyzických osob – podnikatelů se tak stalo u poloviny případů – v 50,5 %.
Vysoké počty bezmajetkových konkursů by měly vzbudit pozornost odborné veřejnosti a vést k hlubším analýzám. Tento parametr spolu s velmi nízkou mírou uspokojení věřitelů signalizuje vážné poruchy v právním i ekonomickém chování podnikatelských subjektů. Každý podnikatelský subjekt je odpovědný za podnikatelské rozhodování a neměl by připustit stav, že závazky věřitelů nejsou kryty aktivy. I ve světle tohoto obecně nepříznivého stavu vykazují fyzické osoby podnikatelé o trochu lepší bilanci.
Závěr
Při hodnocení vlivu osobní majetkové odpovědnosti na hospodaření podnikatelských subjektů docházíme k jednoznačným závěrům.
Na rozdíl od právnických osob jsou fyzické osoby podnikatelé, jež ručí za dluhy vlastním majetkem v podnikání, významně odpovědnější. Tento závěr je potvrzen porovnáním počtů registrovaných individuálních podnikatelů s počty konkursních řízení těchto subjektů. Když se nepatrná část z nich ocitne v úpadku (na 100 000 registrovaných připadá 5 podnikatelů v konkursu) vykazují ve všech posuzovaných kritériích lepší výsledky než právnické osoby.
V rámci tohoto příspěvku považujeme za nutné upozornit na varující stav velkého množství bezmajetkových konkursních řízení a velmi nízkého uspokojení věřitelů.
Několik poznámek ke zvolené terminologii a metodologii analýzy
Při tvorbě tohoto příspěvku jsme pro snadnou orientaci čtenářů záměrně zvolili zjednodušující terminologii. Vyhnuli jsme se používání odborné insolvenční terminologie vycházející z insolvenčního zákona a také speciální ekonomické terminologie.
K metodologii tvorby analýzy insolvenčního rejstříku zpracované spol. Insolcentrum uvádíme:
Do analýzy byly zahrnuty ekonomické výstupy všech insolvenčních řízení právnických osob a i fyzických osob podnikatelů, která skončila v roce 2011 konkursem. Součástí analýzy nejsou výstupy z 8 insolvenčních řízení skončených v r. 2011 reorganizací. Reorganizace budou analyzovány samostatně, neboť při jejich řešení dochází k pohybu aktiv (například přeúvěrování) a výstupy z nich by mohly ovlivnit ekonomicky čisté výsledky standardních konkursních řízení. Záměrem zpracovatelů ze spol. InsolCentrum není tvorba výzkumných prací, ale analýza ekonomických výstupů z insolvenčního rejstříku a vytvoření zdrojové základny insolvenčních dat. Výsledkem čtyř let práce je ukončená analýza r. 2011, kdy každý případ je sledován z hlediska 142 kritérií. Ke konci roku 2013 dokončí zpracovatelé spol. InsolCentrum analýzu r. 2012 se 259 sledovanými kritérii u každého případu. Od počátku roku 2014 tak může spol. InsolCentrum nabídnout zájemcům z řad orgánů státní správy, akademické sféře i soukromým subjektům více než 227 tisíc údajů podrobně popisujících průběh a výsledky konkursních řízení podnikatelské sféry v r. 2011 a 2012.
Literatura
[1] The world Bank, International Finance Corporation (2013): Doing Business 2012, New York, [Online]. Retrieved from http: //www.doingbusiness.org/custom-query, 2013.
[2] Schönfeld, J. – Smrčka, L. – Malý, T. (2013) Insolvenční řízení v České republice: „Skutečný výnos věřitelů je velmi nízký“ Sborník z mezinárodní vědecké konference (str. 89-102) Praha, VŠE, 2013
[3] Richter, T. (2011): Reorganizace povolené v třetím roce účinnosti InsZ: základní empirická pozorování a náčrt trendů. Ekonomika a management 3/2011. Praha, VŠE
Kontakty
JUDr. Jarmila Veselá
jednatelka společnosti
InsolCentrum, s.r.o.
IČ: 290 08 883
Hradecká 3, 130 00 Praha 3
e-mail: info@insolcentrum.cz, vesela@advokati-flora.cz
www.insolcentrum.cz
