Z textu návrhu ani z jeho důvodové zprávy nevyplývá identifikace osob, pro které je novela připravována. Návrh se plošně vztahuje na všechny zadlužené lidi a nerozlišuje mezi občany a živnostníky. Návrh nediferencuje ani mezi různorodým postavením jednotlivých dlužnických skupin, a zcela opouští i zvýhodnění některých kategorií – dětí, hendikepovaných osob či důchodců. Vláda neví, kteří lidé se nachází v dluhových pastí. Z interpelace poslance Zbyňka Stanjury a z následných odpovědí ministrů financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a spravedlnosti vyplynulo, že údaje o konkrétních dlužnících v exekucích má pouze ministryně financí. Na ostatních ministerstvech se vedou exekuce podle čísel jednacích, a tak se nelze dozvědět, kdo jsou exekuční dlužníci. Centrální evidence exekucí má ve své databázi smíchané údaje aktuálních exekučních dlužníků s dlužníky, kteří jsou v insolvenčních řízeních anebo se již oddlužili. Podíváme-li se na tabulku věkové struktury exekučních dlužníků tak zjistíme, že ženy tvoří pouze 36,52 % z celkového počtu dlužníků. Zadluženi jsou tedy více muži, jejichž počet dosahuje 63,48 % z celkového počtu. Z tabulky je zřejmé, že nejvíce jsou exekucemi zasaženi lidé v aktivním věku mezi 25. až 60. rokem, kteří činí 85,4 % exekučních dlužníků. Z údajů by na první pohled vyplývalo, že nejzranitelnější skupinou jsou muži v produktivním věku, kterým musíme neprodleně pomoct. Na tomto závěru však něco nehraje, jak asi každý cítí. Vysvětlení můžeme pravděpodobně nalézt v historii vzniku a příčin dluhů. V České republice neměli lidé v období socialismu žádnou zkušenost s dluhy a jejich splácením. Po změně ekonomického systému Češi reagovali na nové tržní podmínky tradičně konzervativně a pomalu. K zadlužování občanů začalo docházet ve větší míře až po roce 2000, kdy začala křivka půjček a posléze nesplácených úvěrů strmě stoupat. Lidé neměli zkušenost s důsledky nesplácení, a nové finanční operace se učily používat i finanční instituce či různí soukromí půjčovatelé. Tato doba sebou nesla všechny znaky nezralého trhu, s nekalými praktikami, lichvou na straně věřitelů a nízkou finanční gramotností či malou odpovědností na straně dlužníků. Při půjčování byli muži aktivnější, a mnozí z nich posléze nezvládli své dluhy splácet. Primárním důvodem těchto půjček tedy nebyla nouze, ale zájem vylepšit si svoji ekonomickou situaci moderně – půjčkou, jak doporučovala neustálá reklama v televizi i v jiných médiích.